Jste zde: Domácí stránka |
Rugby Club Zlín > Kapitán Hubáček: Snem je extraliga

Kapitán Hubáček: Snem je extraliga

28.2.2018

Před deseti lety začínal světlovlasý podsaditý kluk hrát v mladších žácích na postu pilíře a mlynáře. V průběhu let se třiadvacetiletý Pepa Hubáček v roji posunul na post rváčka a od minulého roku je navíc kapitánem A – mužstva.

Novou roli se mu daří skloubit i se studiem Vysokého učení technického v Brně. V těchto dnech připravuje svůj tým na jarní část sezony, která rozhodne o tom, kdo spadne do třetí ligy a o tom, kdo si zahraje ligu národní.

 

Od léta figuruješ v roli kapitána a jsi členem výboru klubu. Co ti to za uplynulý podzim dalo a co naopak vzalo?

Obě věci mi vzaly trochu volného času. Na druhou stranu jsem díky členství ve výboru získal přehled o tom, jak to v klubu funguje a taky se můžu podílet na jeho směřování. Role kapitána mi dala obrovskou zkušenost s vedením skupiny různorodých lidí. Dokonce si sám někdy říkám, jak vůbec můžou spolu hrát. A taky mi to dalo velkou odpovědnost.

V jaké fázi zimní přípravy se nyní A – tým nachází?

Počítal jsem, že první zápas bude někdy v půlce března. Teď měl přijít poslední měsíc přípravy a tedy maximální zaměření na výbušnost a schopnost pracovat intenzivně po relativně dlouhou dobu. Jelikož bude první zápas až v půlce dubna a plán kondiční přípravy není dobré v jeho průběhu zásadním způsobem měnit, tak v měsíci navíc budeme formu spíše udržovat a využijeme ji v trénincích zaměřených více na hru. No a někomu, kdo začal zimní přípravu pozdě, to může pomoct dohnat ostatní.

Co se týče herní přípravy, tak tam máme za sebou zopakování základních prvků hry, které je vždy potřeba hráčům po dlouhé zimní přestávce připomenout. Nyní se zaměříme více na herní systém a standardní situace.

Kolik hráčů bude připraveno do ostrých jarních bojů?

Základ, se kterým lze počítat do každého zápasu, tvoří dvacet borců. K nim je potom třeba připočítat dalších deset hráčů, s jejichž účastí se nedá vždy počítat. Na začátek sezóny je to celkem pěkný počet, ale jestli je dostatečný, zjistíme až ke konci sezony, kdy se projeví zranění ze zápasů.

Jaký je cíl seniorského týmu na letošní jaro?

Určitě bychom chtěli udělat radost našim fanouškům a vyhrát všechny domácí zápasy. A potom přivést i nějakou výhru z venku. Kdyby se nám to podařilo, tak bychom v naší soutěži mohli pomýšlet i na druhé místo v tabulce. Do každého zápasu ale půjdeme s tím, že ho vyhrajeme.

Pokud se člověk přece jen trochu zajímá o zlínské ragby, tak vidí, že se zvednul počet hrajících dětí. Souhlasíš?

Určitě a mám z toho opravdu velkou radost. Protože asi před dvěma roky skončilo tříleté období, kdy do A-týmu nepřišel nikdo z juniorů. To se podepsalo na herním výkonu, protože když se jede na zápas v patnácti lidech, tak předvést solidní výkon je vždy obtížné. Aktuálně se to lepší, ale pořád v týmu chybí konkurenční tlak na jednotlivé posty, který dokáže teprve výrazně zvýšit herní úroveň týmu. Seniorský tým se bez stálého přísunu mladých nadějí neobejde, stejně jako se neobejdou mladí ragbisté bez svých vzorů v „Áčku“.

Co je tedy důsledkem většího počtu mladých nadějí?

Myslím si, že se podařilo navýšit počet trenérů mládeže, a tak se trenéři mohli jednotlivým kategoriím více věnovat. Podařily se nám také nábory mládeže. Stále bychom ale potřebovali početně navýšit stavy jednotlivých kategorií. Proto se nyní zaměřujeme na další navýšení počtu trenérů tak, abychom byli schopni nabrat další nové hráče.

Kdo je v ragby tvým vzorem?

Nemám přímo jednoho konkrétního hráče, ke kterému bych vzhlížel.

Čemu se kromě ragby věnuješ?

V podstatě zase jenom ragby. Opravdu rád chodím do posilovny a vždy si ten souboj člověka s železem užívám. A to především přes zimu, kdy tělo lépe regeneruje. V létě si pak zajdu spíše na kolo. Žádné dlouhé trasy, raději vyhledávám nepříjemné kopce. Dále se zajímám o sportovní výživu a sportovní výkon.

Jaké jsou tvé cíle do budoucna?

Extraliga. Možná to zní v tuto chvíli více jako sen než cíl, ale já si myslím, že snít nestačí. Je potřeba si stanovit jasný cíl a udělat pro něj maximum. A protože jsem stále mladý, tak si myslím, že se startu Zlína v extralize ve své hráčské kariéře dočkám. V zimě jsem se stal také asistentem trenéra, tak si musím udělat trenérskou licenci. Mimo ragby bych chtěl dodělat vysokou školu a najít si práci v oboru, která mi umožní stíhat tréninky, zápasy a podobně.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji a ragby zdar!

 

 

 

Autor: Jan Navrátil